Šikana ve škole


            Některé děti velmi brzo přijdou na to, že jedním z prostředků, jak dosáhnout svých cílů, může být i agrese. Dává jim pocit moci, je to často způsob, jak ovládnout celou situaci.
            Šikana je jedním z největších strašáků jak pro učitele, kteří často nevědí, jak by danou situaci měli řešit, tak pro rodiče, kteří mají strach, jestli dokážou své dítě dostatečně ochránit před nebezpečím.
            Šikanou rozumíme situaci, kdy žák, nebo skupina žáků opakovaně a systematicky napadají svého spolužáka. Jedná se o jakýsi soubor pravidel, v němž figurují silnější a slabší jedinci. Jde o model, v němž platí tvrdé sankce i za sebemenší prohřešky. Často dokonce k samotnému prohřešku ani dojít nemusí.
trpí depresemi

Schéma šikany

            V tomto modelu nachází spousta agresorů bezpečí. Oběť si šikanu ne vždy uvědomí, někdy se s agresorem ztotožní, považuje ho za kamaráda. Jindy je oběť vnímána jako ta, kdo situaci vyvolal svým chováním, resp. si za šikanu může sama. Oběti jsou svým okolím vnímáni jako divní, jsou často psychicky deptáni, ponižováni. Do šikany jsou tedy, často i nevědomě, zapojeny celé party. Při jejím řešení je tedy třeba pracovat s celou skupinou.
            Šikana má hned několik fází:
1.      Ostrakismus– jedná se zejména o psychický teror, který je cílen na neoblíbené členy skupiny
2.      Fyzická agrese– dítě je často bezdůvodně napadáno agresorem
3.      Vytvoření jádra– agresoři se semknou do jedné skupiny a terorizují ostatní
4.      Přijetí pravidel, zavedených agresory
5.      Totalita– pravidla agresorů jsou přijata všemi okolo
oběť cítí samotu

Co dělat, když je obětí moje dítě

·         Nejdůležitější je komunikace. Pokud se domníváte, že je vaše dítě ve škole šikanováno, měli byste si s ním o tom nejprve promluvit. Ale musíte být opatrní. Pravděpodobně to nebude vůbec jednoduché. Oběti bývají uzavřené. Mívají nízké sebevědomí. Mají pocit, že je celá situace jejich vina. Nedůvěřují dospělým. Je možné, že už celou situaci nahlásili učitelům, ti však k řešení přistupovali příliš benevolentně, takže celá situace se nakonec poté ještě zhoršila (agresor dostal směšný trest a oběti se pomstil za žalování). V takovém případě bude mít oběť strach, abys se situace neopakovala. Má dojem, že mu stejně nikdo pomoci nemůže.
·         Situaci je třeba neřešit pod vlivem emocí, ale postupovat konstruktivně
·         Problém neřešte s agresorem, ani s jeho rodiči. Pravděpodobně se vše obrátí proti vám a vaše dítě se ocitne v ještě horší situaci.
·         Obraťte se přímo na školu, v případě ublížení na zdraví pak na policii.

Ohodnoťte příspěvek